Raketové motory
Hoření paliva probíhá ve spalovací komoře, která je pro raketu základ. Při hoření pohonného paliva se uvolňují žhavé plyny, které jsou pak pod silou tlaku vytlačovány do okolního prostoru skrze expanzní tryskou. To má za následek odlehčení rakety o hmotnost paliva, které bylo spáleno.
Raketa patří mezi tělesa, která mění svoji hmotnost a pokud bude stále lehčí a lehčí, bude unášena stejnou tahovou sílou a její rychlost se bude stále zvyšovat. Konečný účinek je tím větší, čím větší část počáteční hmotnosti rakety připadá na pohonné látky. Existuje rovnice, podle níž se dá spočítat, jak se raketa bude pohybovat. Tuto rovnici nazýváme Ciolkovského rovnice. Dá se podle ní zjistit konečná rychlost rakety.
Ciolkovskij pochopil, že čím vyšší energii uvolňujeme ve spalovací komoře, čím víc pohonných látek raketa nese a čím víc je raketa lehčí, tím vyšší bude dosažená rychlost.
Ještě před tím, než raketa odstartuje, tvoří její palivo kolem 90% její hmotnosti. Pokud si to nedovedete představit, můžete si to přirovnat k slepičímu vejci, kde konstrukce představuje skořápku a palivo představuje bílek a žloutek.
Je zřejmé, že konstrukční úpravy mají své meze, právě tak jako energie chemických procesů. Ciolkovskij dospěl k názoru, že prázdné palivové nádrže jsou nepotřebné a zbytečně tíží raketu. Proto také navrhl vícestupňovou raketu, která může prázdné, nepotřebné a zbytečně těžké palivové nádrže odpojit.
Když raketa startuje, je poháněna nejmohutnějším stupněm, který se po vyhoření paliva oddělí od ostatních stupňů. V další fázi letu je raketa podstatněji lehčí a pracuje motor druhého, popřípadě pak třetího stupně. Jen tak lze dosáhnout rychlosti, která je nutná pro dosažení oběžné dráhy kolem naší Země.
Doporučení: Odposlech mobilního telefonu vám přinese profesionální záznam hovorů.
Dvakrát měř, jednou řež. Otestujte si schopnost rozhodovat se: IQ testy!